Jarek Bajko o péči o půdu

Mít vlastní půdu, začít na ní pěstovat rostliny nebo chovat zvířata, věnovat jí čas a pozornost může být jedna z velkých výzev v životě. Ať je touto půdou pole po předcích nebo nově koupený pozemek, máme vždy možnost jej přetvořit ve zdravý a fungující ekosystém. Přetváření holé půdy na rajské zahrady, remízky či sady plné života dává smysl, je naplňující a inspirativní činností, zbude po nás kus dobré práce (ráje) a udělá nám radost. Více…

Na této stránce sdílíme převážně informace skrze vlastní zkušenosti s proměnou pozemků a krajiny. Uvádíme zdroje inspirace, co si přečíst, jaké dovednosti se můžou hodit a s kým a čím se můžeme na cestě při přetváření kousků krajiny v rajské zahrady potkat.

Z čeho vycházíme?

Příroda nám jde příkladem svými systémy pro zadržování vody, využitím slunečního svitu, tvorbou úrodné humusové vrstvy a vzájemně se podporující rozmanitostí a hojností. Věnujeme se jak půdě vlastní, tak i obecní, kde pravidelně sázíme nové ovocné stromy a pečujeme o ty stávající. Vytváříme design pozemků podle místních a krajových poměrů, začleňujeme permakulturní způsoby hospodaření a sledujeme odezvu na každé naše počínání. Stále zkoušíme nové věci a postupy, co funguje opakujeme a škálujeme do větších měřítek, co nefunguje, bereme jako výzvu ke změně a dalšímu vývoji.

Jak pracujeme?

Jako první krok na novém pozemku vždy jen pozorujeme a všímáme si všeho, co se na něm a v jeho okolí odehrává. Dlouhé a pozorné pozorování je základem všech akcí, které na pozemku a s ním provádíme. Co sledujeme? Oslunění a stíny na pozemku, přirozené i uměle vytvořené tvarování povrchu, vlhkostní poměry, odtoková a zásaková místa, převažující směr větru, přístupnost pozemku, stávající druhy rostliny, jejich výskyt a četnost, činnosti a stavby v okolí, aj.

Začínáme-li s holou polní půdou, nejdříve se zaměřujeme na opětovnou hydrataci půdy a regeneraci půdního života. Co nejdříve celou plochu půdy pokryjeme rostlinami – výsevem jednoletých i víceletých druhů. Tím se nejen sníží odpar z povrchové vrstvy půdy, dodá se také organická hmota jako výživa pro půdní mikroorganismy a zvýší se schopnost půdy pojmout vodu. Dobře vyživená půda nám vyživí i rostliny na ní pěstované.

Jakmile je půda připravená na udržení vyšší vegetace, sázíme keře a stromy, jednotlivě i ve skupinách do stromořadí nebo alejí, živých plotů, remízů a sadů. Dbáme na pestrost výsadeb a vybíráme vhodné druhy podle stanoviště, záměru a plánu následné péče.

Každou kapku vody, která dopadne na pozemek se snažíme zasáknout do půdy, našeho největšího rezervoáru vody v krajině. Proto pro pozemky navrhujeme a vytváříme prvky pro pasivní zadržování vody – zejm. průlehy a mikro-terásky v okolí stromů, které k nim svádějí vodu z okolí. Aktivně zadržovat vodu lze jak v nádržích a barelech, ale také jakoukoli organickou hmotou – tlejícím dřevem nebo listím zakopaným v půdě, přidáváním kompostů a biouhlů na povrch půdy.

Podobně jako s vodou na pozemku, které díky vegetaci a zasakovacím opatřením, neustále každým rokem přibývá, můžeme pracovat i s mikroklimatem. Výsadbou větrolamů a v tzv. „sluneční pasti“ lze pěstovat jak vzácnější ovocné druhy, tak zlepšovat podmínky pro růst a plodnost již existujícím stromům.

A co z toho bude?

Na lokální úrovni tak za pár let vytváříme přírodou inspirovaný systém, který zadržuje a ukládá vodu, vytváří a doplňuje si vlastní živiny, vhodnou výsadbou si sám reguluje výskyt škůdců, zvyšuje si pestrost rostlinných a živočišných druhů a sám se chrání před extrémy počasí. Jeho tvůrcům poskytuje životní prostor, vlastní obživu ve formě ovoce, zeleniny, dřeva a mnoha dalších produktů. Takto vzniká a zvyšuje se rezilience jedince, hospodářství, společnosti i krajiny, schopnost odolávat a adaptovat se na měnící se podmínky prostředí.

Globální změny, jako jsou výskyty extrémních jevů kvůli zvyšující se koncentraci skleníkových plynů, se díky rostoucí bujné a zdravé vegetaci, ukládání uhlíku a zadržování vody v systému zodpovědného hospodaření na půdě stanou úspěšně zvládnutou etapou v historii evoluce člověka na planetě Zemi.

Jarek Bajko