Pro vlastníky orné půdy

Úvodem

Mít vlastní půdu, začít na ní pěstovat rostliny nebo chovat zvířata, věnovat jí čas a pozornost může být jedna z velkých výzev v životě. Ať je touto půdou pole po předcích nebo nově koupený pozemek, máme vždy možnost jej přetvořit ve zdravý a fungující ekosystém. Přetváření holé půdy na rajské zahrady, remízky či sady plné života dává smysl, je naplňující a inspirativní činností, zbude po nás kus dobré práce (ráje) a udělá nám radost.

Na této stránce sdílíme převážně informace skrze vlastní zkušenosti s proměnou pozemků a krajiny. Uvádíme zdroje inspirace, co si přečíst, jaké dovednosti se můžou hodit a s kým a čím se můžeme na cestě při přetváření orné půdy v rajské zahrady potkat.

Více o našem přístupu…

Také doporučujeme Rádce pro zodpovědné vlastníky půdy, který vydala Nadace Partnerství.

 

Mám (či kupuji) pole

Níže najdete odpovědi na časté otázky, se kterými se potkávají současní či budoucí vlastníci půdy.

Ještě chci zmínit Pozemkové spolky jde o neziskovou organizaci (libovolné organizační formy), která vlastní, dlouhodobě pronajímá či na základě smlouvy o spolupráci pečuje o daný pozemek. Toto může být cesta, pokud nejste jednotlivec, nýbrž skupina, která chce vytvářet zdravou krajinu.

Kde se pozemek nachází? Co je KN a LV? Jaké mám sousedy? 

Mám nebo chci-li koupit polní pozemek, informace o parcele pozemku vyhledám v katastru nemovitostí dostupném na https://nahlizenidokn.cuzk.cz. Každý pozemek má své parcelní číslo a je zapsán na listu vlastnictví. Z katastrální mapy je možné vyčíst údaje o poloze, tvaru a orientaci pozemku. Důležité je znát celkovou rozlohu pozemku, způsob využití území a případná omezení vyplývající z věcných břemen.

Z interaktivní mapy můžu dále zjistit jak vypadají sousední parcely a jaké mám sousedy. Vhodné je také změřit si délky jednotlivých hraničních úseků (pomocí nástroje „Měření délky“) a zakreslit si je do mapky pro lepší orientaci při prohlídce v terénu.

Jak pozemek vypadá – na mapě a v terénu?

Každý pozemek je jedinečně určen svojí polohou, tvarem a orientací vzhledem ke světovým stranám. Lokalita, kde se pozemek nachází, do značné míry určuje jeho charakter z hlediska oslunění, teplotních poměrů, srážek, větrného působení a mikroklimatu. Jiným způsobem bude třeba přetvářet rovinatý pozemek na jihu Moravy a odkrytý příkrý svah na Vysočině.

Jakmile máme základní údaje o poloze a rozloze pozemku, vytištěnou mapu se zakreslením významných orientačních bodů (staré stromy, vodní toky, silnice, budovy, sloupy elektrického vedení, atd.) můžeme vyrazit do terénu na obhlídku skutečného stavu. Může pomoci i fotomapa, např. na mapy.cz je teď už dostupná i funkce panoramatického pohledu i z řady polních cest.

Jaká je na něm půda?

Půda a její vlastnosti rozhodují o úrodnosti daného pozemku. Má-li půda málo organické hmoty a je utužená, její schopnost vázat vodu se snižuje, což lokálně sníží růst a plodnost rostlin. V širším kontextu tato půda nezadrží dostatek vody a přispívá tak k tvorbě povodní.

V terénu pak sledujeme jakou má půda barvu, jak je tvrdá, má-li drobtovitou strukturu, zda-li voní a při vyhloubení jámy rýčem najdeme množství žížal a jiného hmyzu. Tmavší půda značí vyšší obsah organických látek, tvrdost svědčí o míře utužení a drobtovitá struktura o schopnosti vázat vodu. Přítomnost množství žížal a rozmanitost dalších drobných živočichů o dobrém půdním prostředí a rozvoji mikrofauny.

Spoustu informací o půdě lze pro hrubou představu (jedná se většinou o modelované hodnoty) získat i na bpej.vumop.cz. BPEJ vašho pozemku zjistíte v Katastru nemovitostí. Je také možné nechat si udělat rozbor půdy. Provádí jej např. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy.

Jak vypadá okolí?

V terénu si všímáme kudy vedou cesty a odkud je náš pozemek přístupný, s jakými krajinnými prvky sousedí a jak je využíváno okolí pozemku. Sousedící les, alej nebo vodní tok poskytují dobré startovací okolí pro první výsadby, právě díky mikroklimatu které dlouhodobě vytvářejí. Rušná cesta nebo sousedící polní blok udržovaný chemoterapií volá po výsadbě živého plotu, který tyto vlivy odstíní. Inženýrské sítě vedoucí přes pozemek je taktéž nutné zahrnout do návrhu výsadeb a povýsadbové péče.

Potkáme-li někoho místního při prohlídce pozemku, je dobré zapříst rozhovor na téma minulého hospodaření na pozemku – dá se tak dozvědět mnoho cenných informací, poznat místní zvyklosti a náladu v obci.

Jak je to s vodou?

Voda na pozemku je zcela klíčová pro celý ekosystém. Naštěstí máme stále déšť. Ten ovšem v poslední době mění svoji distribuci v průběhu roku – střídají se větší srážky v krátké době a delší období sucha. Průměrné množství srážek (v mm/rok) však zůstává přibližně stejné.

Na pozemku si proto všímáme tvarů terénu a zjišťujeme, kudy voda na pozemek přitéká, kde se zachytává a kde má naopak tendenci odtékat. Nejlepší pro tento druh pozorování je na pozemek vyrazit záměrně za většího deště a sledovat kolik je půda schopna pojmout a jak přebytky vody následně proudí přes pozemek.

Také je možné, že váš pozemek je odvodňován melioračním systémem potrubí pod zemí. některé jsou zmapované, jiné ne.

Na základě tohoto pozorování tak vytipujeme místa, kde bychom mohli zbrzdit odtok vody, zamezit vytváření erozních proudů, vybudovat pasivní zádržné prvky a celkově zvýšit schopnost zadržování vody na pozemku.

Jsou na pozemku inženýrské sítě? 

Najdete-li v katastru nemovitostí poznámku Věcné břemeno, může se jednat o inženýrské sítě, ať už nad zemí či pod zemí. V zákoně  č. 458/2000 Sb., § 46 najdete definovaná ochranná pásma.

Kdo pozemek využívá? Co je LPIS?

Kontakty na zemědělce, který hospodaří na vašem pozemku, a další zdroje informací, naleznete na portálu farmáře – LPIS.

Jakou mám smlouvu (s kým, co v ní je, podmínky, výpovědní lhůta) s pachtýřem?

Podívejte se, jakou pachtovní smlouvu máte uzavřenou. Můžete se setkat s různě dlouhou výpovědní lhůtou, předkupním právem, velmi nízkým nájmem, souhlasem s podpachtem. Občas se stává, že zemědělci hospodaří na půdě bez uzavřené pachtovní smlouvy.

Vy jste vlastníkem půdy, můžete požadovat, za jakých podmínek ji pronajmete. V pachtovní smlouvě může být ošetřeno mimo jiné: zachování kvality půdy, způsob hospodaření, pěstované plodiny, způsob hnojení, používání pesticidů, insekticidů, opatření proti vodní a větrné erozi…

V Rádci pro zodpovědné vlastníky půdy najdete další podrobnosti.

Můžete se inspirovat:

Osobní setkání se zemědělcem?

Osobní kontakt a seznámení se zemědělcem, který si pronajímá naši půdu, je velmi cenné. Při setkání je možné probrat veškeré detaily ohledně způsobů hospodaření, vzájemně se poznat a porozumět si, domluvit se na případné spolupráci nebo odběru produktů. Je možné promluvit si o opatřeních, která přispějí s většímu zadržování vody – často významně pomůže pouhá změna směru ježdění traktorů – jezdí-li po vrstevnici, automaticky se zadrží více vody.

Jak zemědělec hospodaří?

Používá pesticidy? S jakou frekvencí a které (informace o rizikovosti jednotlivých přípravků lze dohledat)? Hnojí minerálními hnojivy nebo hnojem a kompostem? Seje zelené hnojení?  Jaký má osevní plán? Jak hospodaří s vodou? Oře po svahu? Jak chrání pozemek vodní a větrné erozi?

Pozemek patří k nemovitostem, podobně jako dům nebo byt a má svoji hodnotu, kterou mění podle způsobu hospodaření s ním. Špatné hospodaření s půdou vede nejen ke ztrátě přirozené úrodnosti a schopnosti zadržovat vodu, ale také její finanční hodnoty.

Kvalitu hospodaření na pozemku je možné poznat podle aktuálního stavu půdy. Dobrá praxe vede dlouhodobě ke zlepšování půdní struktury a většímu zadržování vody, k tvorbě úrodné humusové vrstvy, tmavnutí půdy a zvětšování rozmanitosti půdního života a celkové úrodnosti.

Zdravá a živá hospodářská krajina pak obsahuje množství menších polních pozemků, oddělených remízy a větrolamy. Přítomny jsou funkční vodní toky, mokřady a jezera, stromořadí podél komunikací, velké rajské zahrady, rozmanité sady a množství zeleně v okolí sídel.

Jaký má s pozemkem plán obec? Setkání se starostou? 

Komplexní pozemkové úpravy

Zjistěte, zda má obec zpracované Komplexní pozemkové úpravy, zjistíte to zde. Pokud ne, může se stát, že dojde ke změně týkající se vašeho pozemku – změně hranic, zpřístupnění pozemku, scelení, zisku věcného břemene. 

Územní plán 

Doporučujeme setkání se starostou. Zjistěte, zda má obec vypracovaný územní plán. Pokud ano, k jakému účelu může sloužit váš pozemek v budoucnu? 

ÚSES – územní síť ekologické stability

Pokud je váš pozemek součástí navrženého biocentra nebo biokoridoru, můžete získat podporu při realizaci přírodních prvků. Také lze čekat podporu obce. Je však potřeba souhlas autorizovaného projektanta ÚSES. 

Chráněné území

Pokud  je váš pozemek v chráněném území – např. Přírodní památka, CHKO, národní park, či v jeho ochranné zóně, kontaktuje správu chráněného území a zjistěte, co to pro vás znamená.

Jak vytyčit hranice? 

Máte právo žádat obec o vytyčení hranice vašeho pozemku (pokud v obci proběhly KPÚ). Jinak můžete oslovit firmu, která se tím zabývá. Očekávejte cenu v řádu tisíců. 

Je pozemek přístupný? 

Ano.

V ideálním případě je váš pozemek fyzicky přístupný a zároveň je tato cesta zakreslena v katastrální mapě. Může ovšem nastat situace, kdy cesta je zakreslena, ale fyzicky neexistuje.

V případě, že v katastru byly provedeny pozemkové úpravy, máte nárok na bezplatné zaměření vašich pozemků, včetně přístupové cesty (každý si může nechat 1x v terénu vytyčit). Přístupová cesta je zpravidla součástí tzv. společných zařízení, v opačném případě je ovšem potřeba počítat s tím, že i údržba této cesty bude na vás.

Ne.

Můžete oslovit zemědělce, který na pozemcích hospodaří a pokusit se o směnu pozemků za jiné, dostupné (je-li vlastníkem takových pozemků). 

Můžete se pokusit o dohodu s vlastníkem pozemků, přes které byste se potřebovali dostat (formou odprodeje části pozemku, věcným břemenem průjezdu atd.). 

Můžete se také obrátit na soud, který rozhodně v rámci institutu „nezbytné cesty“ (jedná se ale o zdlouhavé a finančně náročné řešení). 

Ideálním, nicméně zdlouhavým řešením je realizace komplexních pozemkových úprav v daném katastru. 

Mohu pozemek oplotit? 

Dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., novely z roku 2018, můžete bez úřadů postavit plot, který splňuje tyto podmínky:

  • výška plotu není větší než 2 metry (pokud mají opěrné zdi tak do výšky 1 metru),
  • nevedou podél veřejně přístupné pozemní komunikace nebo podél veřejného prostranství,
  • nacházejí se v zastavěném území či v zastavitelné ploše.

V opačném případě (což je např. oplocení sadu či orné půdy mimo zastavěné území)  je potřeba získat od stavebního úřadu územní souhlas. K tomu potřebujete dodat údaje o vašem záměru, stačí jednoduchý popis plotu s příslušnými výkresy. Pokud plot vede po hranici pozemku, je potřeba i souhlas sousedů.

Jakou daň platím?

Jednou za rok máte povinnost zaplatit daň z nemovitosti. Při koupi pozemku platíte 4% daň z nabytí nemovitosti.

Mohu provést terénní úpravy? Vybudovat svejl, jezírko, val, sluneční past? 

Terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady (zákon 183/2006 Sb., § 80)

Co ne/mohu na orné půdě? Co je možné set a sázet na orné půdě? 

Když mluvíme o orné půdě, máme na mysli půdu, která je v katastru nemovitostí vedená jako orná půda (další kategorie jsou např.: les, sad, trvalý travní porost…) – bez ohledu na to, jak pozemek vypadá ve skutečnosti (i pozemek nechaný ladem je orná půda…). Dle vyhlášky č. 26/2007 Sb, příl. č. 1 je orná půda pozemek: 

a) na němž se pravidelně pěstují obilniny, okopaniny, pícniny, technické plodiny a jiné zemědělské plodiny,

b) který je dočasně zatravňován (víceleté pícniny na orné půdě), 

Mohu nechat ornou půdu ladem? 

Pokud se rozhodnete vytvořit na svých pozemcích krajinný prvek, lze ponechat půdu i ladem, ovšem jen pokud to nebude v rozporu s jinými předpisy. Je třeba především respektovat § 3 zákona o rostlinolékařské péči, který vlastníkovi ukládá, aby zjišťoval a omezoval výskyt a šíření škodlivých organismů včetně plevelů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám nebo nedošlo k poškození životního prostředí anebo k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat. Vlastník sousedního pozemku (např. alergik) by se mohl bránit i podle § 1013 občanského zákoníku, neboť neudržovaný pozemek by mohl být zdrojem nežádoucích imisí. (Zdroj: Rádce pro zodpovědné vlastníky půdy)

Remízek na orné půdě?

V případě utváření remízků je třeba obrátit se na příslušný obecní úřad s žádostí o územní souhlas, je-li pozemek větší než 300 m². V případě menší rozlohy žádné povolení nepotřebujete. U výsadeb nad 1000 m² je potom třeba územní rozhodnutí a změny musí navrhovat autorizovaná osoba. 

Plantáž dřevin na orné půdě?

Zemědělskou půdu lze jako plantáž dřevin využívat nejdéle po dobu 10 let. Jedná-li se o výmladkovou plantáž dřevin, lze takto zemědělskou půdu využívat nejdéle po dobu 30 let; délka jednoho pěstebního cyklu nesmí přesáhnout 10 let. Vlastník, nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni do 1 roku od ukončení využívání zemědělské půdy jako plantáže dřevin odstranit pařezy a rekultivovat ji tak, aby byla způsobilá k dalšímu zemědělskému využití. Po ukončení posledního pěstebního cyklu musí být tato zemědělská půda využívána jiným způsobem nejméně po dobu 3 let. (Zdroj: zákon č. 334/1992 Sb., § 3)

Změna využití pozemku – z orné půdy sad, zahrada, trvalý travní porost?

Definice druhu pozemku a způsobů využití jsou uvedeny v příloze katastrální vyhlášky č. 357/2013 Sb. Ornou půdou se dle přílohy katastrální vyhlášky rozumí „Pozemek obdělávaný za účelem produkce plodin nebo pozemek, který je k dispozici pro rostlinnou výrobu, ale je ponechán ladem, případně pozemek, který je dočasně zatravněn v rámci systému střídání plodin.“

Každý pozemek má v KN uveden svůj aktuální druh a využití. Chceme-li změnit kategorii využití území, např. z orné půdy na sad či zahradu, je zapotřebí podat žádost o vydání rozhodnutí o změně využití území na stavební úřad (Stavební zákon č. 183/2006 Sb.).

Pokud je potřeba pozemek vyjmout ze zemědělského půdního fondu, je třeba požádat obecní úřad obce s rozšířenou působností o trvalé vynětí ze zemědělského půdního fondu (Zákon č. 334/1992 Sb.), přičemž je potřeba zaplatit finanční odvody za vynětí).

Stavební úřad pro vydání územního rozhodnutí potřebuje zpracovanou projektovou dokumentaci, stanoviska od některých vlastníků a správců chráněných území, příp. další podklady (§ 86).

Rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují (dle § 80) např. změny druhu pozemku o výměře do 300 m².

Dle vyhlášky zákona č. 26/2007 Sb, přílohy č. 1 jsou definovány kategorie zemědělských pozemků: 

Zahrada je pozemek: 

a) na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu, 

b) souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři až do výměry 0,25 ha, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.

Ovocný sad je pozemek: souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři o výměře nad 0,25 ha. 

Trvalý travní porost je pozemek porostlý travinami, u něhož hlavní výtěžek je seno (tráva), nebo je určený k trvalému spásání, i když je za účelem zúrodnění rozoráván. 

Jiná definice trvalého travního porostu říká:

Trvalý travní porost je pozemek využívaný k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin, který nebyl zahrnut do systému střídání plodin a na kterém se mohou vyskytovat rozptýlené stromy a keře, případně jejich skupiny, pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále převažují. (zdroj: dle přílohy katastrální vyhlášky č. 357/2013 Sb. , novela č. 87/2017 Sb.)

Lesní pozemek je pozemek s lesním porostem a pozemek, u něhož byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průsek a nezpevněná lesní cesta, není-li širší než 4 m, a pozemek, na němž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů.

Definice uvedené v příloze vyhlášky 357/2013 Sb. zatím neobsahují pojmy jako je společné pěstování vytrvalých kultur (stromů), jednoletých plodin nebo bylin známé pod pojmem „agrolesnictví„. Stejně tak zatím neuvádí „jedlý les“ jako pojem z permakulturních systémů hospodaření na půdě. Oba výše uvedené nespadají do žádné z existujících kategorií, jsou kombinací více druhů využití území: agrolesnictví spojuje ornou půdu a les, jedlý les zase ovocnou zahradu nebo sad s lesem. Legislativní definice a rámce se v tomto ohledu opožďují a je třeba je průběžně aktualizovat, aby byly v souladu s aktuálními potřebami krajiny jako je hydratace půdy, ochrana proti erozi, zvyšování biodiverzity a obnovou prvků zelené infrastruktury.

Les na orné půdě

V případě změny kultur zemědělské půdy (orné půdy, chmelnice, vinice, zahrady, ovocného sadu, trvalých travních porostů) na kategorii lesní pozemky je nutno brát v úvahu jak speciální právní úpravu dopadající na pozemky náležející do zemědělského půdního fondu, tak právní úpravu pozemků určených k plnění funkcí lesa podle zákona o lesích. Aby mohlo dojít ke změně druhu pozemku zemědělských pozemků je nutné vydání rozhodnutí o změně využití území (§ 80 odst. 2 písm. e) stavebního zákona) nebo územního souhlasu (§ 96 stavebního zákona), jejichž závaznou součástí je souhlas k trvalému odnětí půdy ze 29 zemědělského půdního fondu (§ 9 a § 10 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu). Na základě tohoto rozhodnutí vydá orgán státní správy lesů podle § 3 odst. 4 lesního zákona rozhodnutí o prohlášení pozemku za pozemek určený k plnění funkcí lesa. 

Více informací o výsadbě či obnově lesa…

Jarek Bajko (jarek@prirozenevcelareni.cz) a Eva Krásenská (evakrasenska@centrum.cz)